Okruhy ke zkoušce
Okruhy k ústní zkoušce z Mikroekonomie I. (3MI106/3MI102)
1) Úvod do mikroekonomie.
Teorie:
•Trade-off v ekonomickém rozhodování
•Náklady obětované příležitosti (alternativní náklady)
•Rozhodování na základě mezních veličin
•Pobídky a změna chování, nezamýšlené důsledky
•Trh a směna, výhody ze směny, tržní řešení nedostatku
•Zásahy státu do trhu (stručně)
•Jednoduchý ekonomický koloběh (2 subjekty, 2 trhy)
Situace: Studující před zkouškou řeší, zda vzít brigádu, nebo se učit o hodinu déle. Škola nabízí prospěchové stipendium při průměru do 1,2; menza zdražila; se spolubydlící na koleji si mohou vyměnit služby (doučování mikroekonomie, naučení základů programovacího jazyka Python); na koleji je nedostatek praček a večer hluk z elektrických koloběžek; město zvažuje regulaci nočního provozu koloběžek a škola dotuje měsíční kupón na MHD pro své studující.
2) Trh a rovnováha.
Teorie:
•Poptávka a nabídka, zákon nabídky a zákon poptávky
•Individuální a tržní poptávka a nabídka
•Posun křivky vs. pohyb po křivce
•Normální a podřadný (méněcenný) statek
•Rovnovážná cena a rovnovážné množství
•Nerovnováha na trhu
•Cenový strop, cenový práh
•Substituty a komplementy
Otázky: Proč cena kávy prudce vzrostla po neúrodě v Brazílii a obdobně i cena kakaových bobů po špatné úrodě v západní Africe? Jaký to mělo dopad na cenu čokolády? Jak spotřebitelé mohli reagovat na změnu ceny kávy? Jak spotřebitelé mohli reagovat na změnu ceny čokolády? Co by se stalo, kdyby stát zavedl cenový strop na cenu čokolády?
3) Elasticity.
Teorie:
•Důchod spotřebitele (vysvětlení pojmu)
•Elasticity poptávky (cenová, důchodová), koeficienty elasticit
•Determinanty cenové elasticity poptávky
•Vztah cenové elasticity poptávky a celkového příjmu
•Druhy statků: normální, nezbytný, luxusní, podřadný (méněcenný)
•Elasticita nabídky
•Determinanty elasticity nabídky
Otázky: Proč lidé snadno přejdou z coly na levnější limonádu, když cola zdraží, ale léky na bolest nakupují skoro stejně, i když roste jejich cena? Jak se změní tržby firem prodávajícím colu, když zvýší cenu coly? A u léků na bolest? Dále předpokládejme růst důchodů spotřebitelů – jaký bude dopad na trh s colou, na trh s levnější limonádou, na trh s léky na bolest?
4) Teorie spotřebitelské volby.
Teorie:
•Pozitivní ekonomie vs. normativní ekonomie
•Rozpočtové omezení (rovnice, sklon, grafické znázornění, posun/otočení, průsečíky s osami)
•Spotřebitelský koš
•Ordinální preference spotřebitele: vlastnosti preferencí, grafické znázornění preferencí indiferenčními křivkami, vlastnosti indiferenčních křivek
•Zákon substituce, sklon indiferenčních křivek
•Optimum spotřebitele (ordinalistické): vysvětlení, grafické znázornění, co platí v optimu
•Odvození individuální poptávkové křivky z optim spotřebitele
•Dopad změny ceny statku na jeho poptávané množství: substituční a důchodový efekt (pouze verbální vysvětlení, nikoli grafický rozklad efektů)
Otázky: Proč si studující s omezeným rozpočtem často vybírají levnější obědy v menze, i když by jim více chutnalo jídlo v restauraci? Jak by se jejich volba mohla změnit, když by dostali od rodičů stravenky nebo od školy prospěchové stipendium? Jak by se jejich volba mohla změnit, když by v restauracích klesly ceny poledních menu?
5) Teorie firmy: produkční funkce a náklady (krátké období)
Teorie:
•Krátké vs. dlouhé období (fixní a variabilní náklady)
•Produkční funkce
•Celkový, průměrný a mezní produkt
•Zákon klesajících výnosů
•Odvození nákladové funkce z produkční funkce
•Celkové, průměrné a mezní náklady: vysvětlení, grafické znázornění průběhů nákladových křivek
•Nabídka firmy
•Ekonomický a účetní zisk firmy, jednotkový zisk
Situace: Majitel malé pekárny přemýšlí, zda zaměstnat dalšího pracovníka. Jak se může změnit množství upečeného pečiva s dodatečným pracovníkem? Jakým druhům nákladů pekárna čelí? Kdy bude pekárna vykazovat kladný ekonomický zisk?
6) Teorie firmy: produkční funkce a náklady (dlouhé období).
Teorie:
•Produkční funkce v dlouhém období
•Izokvanty produkce (interpretace, grafické znázornění, vlastnosti, sklon)
•Výnosy z rozsahu
•Celkový, průměrný a mezní příjem
•Ekonomický zisk, jednotkový zisk
•Dlouhodobé průměrné náklady, celkové náklady v dlouhém období: vysvětlení, grafické znázornění průběhu křivek
•Minimalizace nákladů: izokosta (interpretace, grafické znázornění, sklon)
•Nákladové optimum firmy: vysvětlení, grafické znázornění, co platí v optimu
Situace: Majitel kavárny uvažuje o koupi nové technologie, která zlevní přípravu kávy. Jak může investice změnit dlouhodobé náklady? Co znamenají výnosy z rozsahu? Jakým druhům nákladů kavárna čelí? Co je to ekonomický zisk? Jak přesně majitel kavárny minimalizuje náklady a hledá nákladové optimum?
7) Firma v dokonalé konkurenci. Ekonomie blahobytu.
Teorie:
•Předpoklady modelu dokonalé konkurence
•Poptávka po produkci jedné firmy a tržní poptávka
•Celkový příjem, mezní příjem, průměrný příjem
•Cíl firmy: maximalizace zisku
•Grafické znázornění dokonale konkurenční firmy s kladným ekonomickým ziskem a firmy ve ztrátě
•Uzavření firmy: vysvětlení, kdy se pro uzavření firma rozhodne, grafické znázornění bodu uzavření firmy
•Odvození křivky nabídky firmy
•Opuštění trhu (bod zvratu): vysvětlení, kdy firma odchází z trhu, grafické znázornění
•Efektivnost dokonalé konkurence: alokační a výrobní efektivnost; přebytek spotřebitele, přebytek výrobce
Situace: Na trhu s jahodami působí mnoho malých pěstitelů. Proč žádný z nich nemůže sám ovlivnit cenu? Kdy dokonale konkurenční firma uzavře svoji výrobu a kdy zcela odejde z trhu? Co se stane s blahobytem spotřebitelů a výrobců, když stát zavede minimální cenu jahod nad/pod tržní cenou jahod?
8) Nedokonalá konkurence: Monopol.
Teorie:
• Důvody vzniku monopolů, předpoklady modelu monopolu
• Celkový, mezní a průměrný příjem v nedokonalé konkurenci
• Poptávková křivka v modelu monopolu, mezní příjem, cena
• Maximalizace zisku monopolem
• Společenské náklady monopolu (náklady mrtvé váhy); alokační a výrobní (ne)efektivnost
• Regulace monopolu (nástroje)
• Maximalizace obratu monopolu jako alternativní cíl firmy
Situace: Jediný dopravce provozuje trajekty na ostrov. Jak se rozhoduje o ceně přepravy a množství? Jak se liší rozhodovací situace dopravce oproti situaci, kdyby na trhu bylo více dopravců? Co se změní, když stát bude regulovat cenu? Jak by se o ceně a množství monopol rozhodoval, kdyby maximalizoval obrat?
9) Nedokonalá konkurence: Oligopol a monopolistická konkurence.
Teorie:
• Předpoklady modelu oligopolu
• Rozhodování v kartelu, Nashova rovnováha
• Model oligopolu s dominantní firmou: vysvětlení a grafické znázornění
• Model monopolistické konkurence: předpoklady, grafické znázornění
• Situace monopolisticky konkurenční firmy v krátkém a dlouhém období
• Alokační a výrobní (ne)efektivnost: oligopol, monopolistická konkurence
Situace: Dva výrobci limonád sledují své ceny navzájem. Proč nestanovují ceny nezávisle na sobě? Jak se stanovuje cena na oligopolním trhu, kde je jedna z firem dominantní? Jak se liší rozhodování firem na trhu s několika málo firmami od trhu například kaváren v centru velkého města, kde se podniky odlišují atmosférou a nabízenými druhy kávy?
10) Trh práce.
Teorie:
• Poptávka po výrobních faktorech, nabídka výrobních faktorů (obecně)
• Cena výrobního faktoru: transferový výdělek, ekonomická renta (aplikace na trh práce)
• Individuální nabídka práce: volba mezi volným časem a prací; substituční a důchodový efekt; tržní nabídka práce
• Poptávka po práci: mezní produkt práce, příjem z mezního produktu, mezní náklady na faktor práci
• Určení optimálního množství najímané práce
• Odvození poptávky po výrobním faktoru práce; důvody změny poptávky po práci
• Rovnováha a nerovnováha na trhu práce; důvody pro vyšší mzdovou sazbu, než je rovnovážná
• Mzdové rozdíly: kompenzující rozdíly, efektivnostní mzdy, signalizační role vzdělání a další
Situace: Město otevřelo novou fabriku, která láká lidi z okolí na vyšší mzdy. Někteří mladí obyvatelé města, kteří ještě studují, zvažují brigádu v této fabrice místo prázdnin. Někteří dospělí obyvatelé žijící v tomto městě přemýšlí, zda by měli skončit ve svém dosavadním zaměstnání a nastoupit do nově otevřené fabriky. Fabrika se rozhoduje, kolik pracovníků zaměstná. Současně stát zvýšil minimální mzdu a odbory napříč odvětvími vyjednávají se zaměstnavateli o zvýšení mezd.
11) Trh kapitálu.
Teorie:
• Druhy kapitálu; kapitál jako výrobní faktor firmy
• Úspory, investování
• Kapitálové statky: hrubé a čisté investice, opotřebení
• Nabídka kapitálu, poptávka po kapitálu, cena kapitálu
• Příjem z mezního produktu kapitálu, mezní náklad na kapitál
• Optimální množství kapitálu dokonale konkurenční firmy: vysvětlení, grafické znázornění
• Odvození poptávky po kapitálu u individuální firmy
• Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha na trhu kapitálu
Situace: Majitel výrobního podniku zvažuje, zda si vzít bankovní úvěr na nákup nové linky, která by zrychlila výrobu. Banky nabízejí různé úrokové sazby – nízký úrok u dlouhodobého úvěru na investice, vyšší u krátkodobého provozního úvěru. Majitel přemýšlí, zda se mu vyplatí investovat už dnes, nebo počkat.
12) Tržní selhání.
Teorie:
• Externality: negativní, pozitivní; ve výrobě a ve spotřebě; řešení externalit, Coaseův teorém
• Veřejné statky: nevylučitelnost, nerivalita; další druhy statků; optimální množství veřejného statku, problém černého pasažéra, poskytování veřejných statků státem
• Asymetrické informace: vysvětlení, důvody vzniku, morální hazard, problém pána a správce, nepříznivý výběr, způsoby řešení ze strany státu
• Spotřební daň: uvalení nepřímé daně, daňový příjem státu, grafické znázornění, rozdělení břemena daně, význam elasticit křivek
Situace: Stát zavedl daň na slazené nápoje kvůli negativním zdravotním dopadům pití slazených nápojů. Hlavní město zároveň řeší, jak financovat údržbu veřejných knihobudek (malé venkovní skříňky s knihami, do které může kdokoli vložit nebo si zdarma vypůjčit knihu). Knihobudky mohou využívat všichni, ale nikdo za jejich údržbu nechce platit dobrovolně. Na trhu ojetých aut se prodávají vozy různé kvality, kupující ale při nákupu nepoznají, které jsou spolehlivé a které nikoli.
13) Rozdělování důchodů a bohatství.
Teorie:
• Důchod vs. bohatství
• Skladba celkových důchodů domácností
• Nerovnost v pracovních a ve vlastnických důchodech
• Medián, průměr
• Měření nerovnosti (Lorenzův graf, Lorenzova křivka, Giniho koeficient)
• Přerozdělovací procesy v ekonomice
• Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity
Situace: Ve společnosti se prohlubuje rozdíl mezi příjmy lidí s vysokoškolským vzděláním a těch, kteří pracují v manuálních profesích. Mzdy kvalifikovaných odborníků rostou, zatímco mzdy dělnických profesí stagnují. Rozdíly se odrážejí i v nerovné akumulaci bohatství. Vzdělanější domácnosti častěji investují do nemovitostí či finančních aktiv, zatímco nízkopříjmové domácnosti většinu příjmů spotřebují. Stát proto zvažuje zavedení progresivní daně z příjmu, která by více zatížila vysokopříjmové skupiny, a získané prostředky by byly použity na vyšší podporu v nezaměstnanosti a lepší financování školství. Ekonomové i politici se přou, zda by taková politika vedla k větší rovnosti a společenské soudržnosti, nebo zda by převážily její potenciální negativní důsledky